Další rok je za námi a tak bych se rád opět pokusil udělat výběr toho co se mě povedlo a z čeho mám radost. Snímky nebudu řadit podle nějakého žebříčku oblíbenosti, ale jen chronologicky, protože z každého uvedeného snímku mám radost. Můj pohled je samozřejmě ovlivněn i situací při jaké byl pořízen a tak se můj výběr nemusí shodovat s výběrem nezúčastněné osoby.

K jednomu z nejsilnějších zážitků rozhodně patřilo přenocování na vrcholu Choč v Březnu pod širákem viz http://www.fotohavlat.cz/?p=471 a galerie http://www.fotohavlat.cz/?p=465 a http://www.fotohavlat.cz/?p=459 . Níže uvedený snímek je důkazem, že se opravdu zeměkoule točí. Pro nedůvěřivé jen poznamenám, že na tento snímek nebyly použity žádné efekty, díky půl hodinové expozici na stativu bylo pouze zaznamenáno co se nám děje nad hlavami, nebo spíše pod nohami.

 

V Dubnu vznikla série snímku včel sbírajících pyl na květech vrby jívy. Ostřeno bylo ručně a ze začátku jsem myslel, že to vzdám ale nakonec se zadařilo.

Na červencovém srazu historiků v Humpolci se mě povedl tento panning.

Pamatuji si, jak jsem ve svých začátcích  na jednom fóru tvrdil, že focení dětí je jednoduché. Už si to dlouho nemyslím a o ateliérovém focení dětí v jakémkoliv věku obzvlášť.

Jestli se mě někdy ještě podaří vyfotit ohňostroj s měsícem v pozadí si netroufnu hádat.

Spousta lidí mě letos označila za blázna po tom, co jsem jim vyprávěl o mých pokusech fotit vosy, včely a sršně. Adrenalínový zážitek to byl, ale sledovat chování těchto tvorů z blízka zato  určitě stál. Vždy mě ale bude mrzet, že jsem při pořizování tohoto snímku neměl kvalitnější objektiv, protože takovéto snímky se neopakují.

To by bylo z toho, z čeho mám opravdu radost všechno a v tomto roce budu doufat, že budu mít více času, možností a chuti pořizovat další snímky, které budou dělat radost jak mě, tak i vám.