V sobotu 15. října proběhl na humpolecké autokrosové trati tradiční závod Setkání mistrů, který je pomyslnou tečkou za koncem autokrosové sezóny. V tomto závodě už nejde o body a tak Michal Pihávek mohl nastoupit s novou evolucí kártu a konečně prolomil smůlu a viděl na humpolecké trati i finálový šachovnicový prapor na krásném pátém místě.

5. – 7. 10 2012 proběhla další z řady miniexpedic. Tentokrát musím říct, že opravdu povedená, protože jsem získal do sbírky snímky po kterých jsem už pár let toužil. Tímto děkuji Radkovi Severovi, že nás vzal na svá místa a ukázal nám kouzla tohoto kraje.

Od 13. do 16.10. 2011 se konala 15. Dynax expedice tentokrát zasazená do oblasti Českého středohoří. Ubytování jsme byli v penzionu Kocourov ve stejnojmenné obci. Nevím kolik takových obcí po republice je, ale tato má 6 obyvatel. Dorazil jsem až v pátek, čímž jsem propásnul páteční východovku, která účastníky tak zmohla, že odmítali v sobotu vstávat a bez znalosti zdejšího kraje a auta pro přiblížení k nějakému kopci nemělo smysl vstávat a poležel jsem si také. Přes den nemá smysl fotit, tak jsme se plácali po okolí a večer jsme vylezli na pidi kopec nedaleko Kocourova. Název si samozřejmě nepamatuji.V neděli ráno jsem si vyběhnu do pole před penzion a něco cvaknul a frčelo se domů. Z mého pohledu byla tato expedice z hlediska focení nějaká divná, samozřejmě z hlediska kontaktu s kolegy výborná jako vždy.

24.10. to bude rok, co jsem se zůčastnil první expedice, kterou pravidelně pořádá parta pacientů z http://www.dynaxexpedicia.net/forum/ . V té době jsem měl zrcadlovku 3 měsíce, svatá trojice (clona, iso, čas) mě byla jasná jako trojčlenka v první třídě a do té doby jsem si žil ve sladké nevědomosti. Ve svém baťůžku od čongolíku za 120 korun se mě povalovala Sony A-200, setová 18-70, setová 75-300, CPL, ND8 a v extra obalu stativ a najednou jsem byl obklopen lidmi, kteří měli pořádné polstrované batohy nacpané foto technikou, kterou jsem si mohl vyzkoušet a po expedici jsem zjistil, že být pacient dynaxák mě asi nemine. Největší přínos této expedice a těch dalších co následovaly byl v tom, že jsem si najednou mohl porovnat co jsem vyfotil já s tím, co se povedlo nafotit ostatním dynaxákům.

Podzimní rána mě nenechala v klidu a tak jsem cestou do práce párkrát přizastavil a pokusil se zachytit rozmanitosti podzimu.